... od dnešního večera je nejnovější verze mé aplikace FALCO PSÍ PRŮVODCE pro smarthony s OS Android uvolněna jako bezplatná - pro tento rok plánuji vývoj její nové generace (ta bude zdarma už od první verze) a původní FALCO PSÍ PRŮVODCE již nebude nadále aktualizován, proto jsem se k tomuto kroku rozhodl...
Kdo chcete, instalujte a užívejte, máte k dispozici i její podrobný popis;)

... do svého článku „Čip čip čip - fámy a realita“ jsem doplnil aktuální informace z ledna tohoto roku (novela zákona a velmi podstatné zvýšení pokuty plus snížení horní hranice věku pro čipování - jojo, situace na bojišti se skutečně mění každým okamžikem...)

• Čip čip čip - fámy a realita (aktuální verze k lednu 2020)

... jsme na prahu roku nového a za mnou osobně je i další rok mé práce s lidmi a jejich pejsky. Rok nových lidskopsích setkání, rok nových lidskopsích událostí. Opět nastal čas zhodnocení a ohlédnutí zpět, čas poděkování...

• Co mě v roce 2019 potěšilo, co zklamalo a za co děkuji...

... nezapomeňte prosím, že silvestrovský stav a život vašich pejsků nezávisí vůbec primárně na tom, kolik bude ve vašem okolí odpáleno rachejtlí, ale na tom, v jaké psychické pohodě s vámi žijí, jak moc vám věří, jak s nimi umíte/chcete komunikovat a jak dalece máte funkční hierarchii své vlastní smečky - řečeno natvrdo, stres vašeho pejska je důsledek vašeho vlastního selhání, nikoli rámusu a světel... kdo potřebuje, nechť si poprvé či znovu přečte moje povídání z minulého týdne...

... a protože od 1.1.2020 pro nás pejskaře vzniká nová a poměrně zásadní zákonná povinnost, něco jsem vám k tomu raději napsal...

• Čip čip čip - fámy a realita (aktuální verze k lednu 2020)

... protože pejskové mají také svého Ježíška a také mají svá přání (jen o nich podle toho, co denně čtu, slyším a vidím kolem sebe, ví jen málokdo), řekli jsme si s mým telátkem už před nějakým časem, že psí přání převedeme do řeči lidské, aby jim lidé rozuměli... a mohli je tak začít plnit... protože je to jen a jen v jejich moci, psí Ježíšek je pouze prostředníkem...

... je tu prosinec a internet včetně sociálních sítí se zanedlouho opět začne plnit zoufalým voláním „ztratil se nám pejsek, někde bouchla petarda a utekl ze zahrady/vyškubl se nám z ruky/přetrhl vodítko/praskla karabina/byl na volno - pomoc pomoc pomoc...“

... a protože můj už velestarý (pouze v posledních letech lehce aktualizovaný) článek na toto téma má stále svoji neochvějnou platnost... a protože se za poslední rok opět zvýšil počet nezkušených pejskařů... a protože určitě není na škodu, aby si jej přečetli i ti „zkušení a mněsetonemůžestát“... tak právě proto jej i letos uvádím v plném znění...

Předmluva

Tento můj naléhavý předsilvestrovský apel je určen speciálně těm, kteří se dodnes nenaučili přemýšlet a předvídat. Těm, kteří každoročně v období závěru a přelomu roku plní sociální sítě a jiné komunikační kanály zoufalými prosbami o pomoc při hledání svého pejska. Těm, kteří si za to opravdu mohou sami - jednoznačně a bez pardonu.

Těm, kteří i tímto způsobem znovu dostanou šanci prožít se svými psími parťáky konec roku v klidu a pohodě, tentokrát bez nervů z jejich hledání v blízkém i širším okolí a bez smutku z jejich ztráty.

Těm, kteří po přečtení tohoto článku při prosincových procházkách se svými pejsky zapnou režim „předvídavost a zdravý rozum“ a na přelomu roku jim místo sedativ naordinují smečku a sami sebe.

A úplně všem vám z celého srdce přeji letošní konec roku bez psích ztrát a psího stresu.

Máte to jen a jen ve svých rukách...

Nikdy totiž nepochopím myšlenkové pochody majitelů psů, kteří velmi dobře vědí, že už začátkem prosince se vyrojí odpalovači petard a začnou testovat svoje nakoupené bouchací nesmysly. Stejně dobře vědí i to, že se jejich pes běhající někde venku na zahradě petard bojí. Přes to všechno tyto dvě zjevné skutečnosti zcela ignorujía naprosto logicky se tak počátkem bouchací sezóny začínají na sociálních sítích i jinde objevovat zoufalé inzeráty „Pomoc, můj pes se bojí petard, někdo nám tady bouchnul a on mi utekl!“... Pochopíte to? Přiznám se, že já ne. Prostě to nechápu. Mám pejska, o kterém vím, že zpanikaří, pokud poblíž bouchne petarda, přesto ho nechám venku, aby to měl z první ruky - a pak se divím a pláču? Tohle mi prostě hlava nebere.

Stejně tak i případy, kdy každou chvíli někde kolem něco bouchne, ale frajeři největší mají svoje pejsky při procházce na volno. Jejich neochvějné přesvědčení, že „můj pes je vycvičený a kdyby něco, přivolám ho zpátky“, se krutě střetne s realitou ve chvíli, kdy jejich „vycvičený“ pes zpanikaří a nějaký páníček je mu u zadku, protože jediné jeho přání je v tu chvíli utéct někam daleko pryč, kde není ten šílený rámus a prskající rachejtle na obloze. Kdo měl někdy tu čest zažít psa opravdu v panice, ten ví. Kdo neví, tuší. Kdo je pitomý, hledá poté svého pejska v širém okolí...

Totéž platí pro lemply mající své psí miláčky sice na vodítku, to je ale připevněné na tak „dobře utaženém“ obojku, že stačí jedno trhnutí hlavou a pes je z něj venku. Trhnutí hlavou vzad za účelem vyvléknutí se z obojku je mimochodem jeden z prvních pohybů, který zpanikařený pes udělá - a v takovém případě většinou již napoprvé úspěšně.

Jednoduchou otázku, proč je vysoce rozumné připnout vodítko na obojek dvěma karabinami vedle sebe (a tedy i opatřit si vodítko s karabinou na každém konci), si už určitě každý z vás umí zodpovědět sám.

Lidi přemýšlejte, sakra. Je skutečně takový problém (když už na to mnozí z vás kašlou celý rok) aspoň na toto exponované období vzít svého pejska do vaší haciendy a naprosto jednoduše tak zamezit problému? Jeho a následně i vašemu? A uvědomit si, že randál kolem nezačne až na Silvestra a nekončí hned po něm? Mít pro svého pejska pořízené kvalitní obojek a vodítko a před odchodem na procházku zkontrolovat, zda je vše, jak má být, včetně správného utažení obojku?

Znatelně vyšší počet hledaných psů v čase přelomu roku, kteří v panice utekli z vašich zahrad a vodítek nebo jen tak během procházky, mi bohužel stále dokazuje, že pro mnoho z vás to problém je. Tak se prosím vás ti, jichž se to týká, konečně zamyslete a udělejte těch pár výše uvedených jednoduchých věcí pro to, aby se to už aspoň vám nestalo.

Děkuji.

„Pes, Silvestr a petardy...“

Častou noční můrou mnoha pejskařů a především jejich psů bývá období vánočních svátků a oslavy přelomu roku. Je to doba, kdy vás při procházkách doprovázejí detonace a světelné efekty bouchacích kuliček, petard a dalšího, podle mne osobně zcela zbytečného balastu. Bohužel, realita života už je taková a naše pejsky budou podobné „radosti“ čekat rok co rok znova a znova. A protože s tím zkrátka nic nenaděláme a musíme s tím žít, povězme si alespoň pár základních věcí o tom, jak toto období absolvovat s co nejnižší dávkou stresu pro naše čtyřnohé kamarády.

Veškerá běžně prodávaná „zábavná pyrotechnika“ produkuje dva efekty - zvukový a světelný. Pro psy není příjemný ani jeden z nich, protože nemá svůj přirozený ekvivalent v přírodě (například i hrom a blesk mají jiné světelné a zvukové charakteristiky). Z hlediska hluku je pro psa nejhorší akustická vlna, která tento efekt doprovází - čím je zdroj detonace blíž, tím hůř. Nezapomínejme, že psí sluch je řádově mnohanásobně citlivější než lidský, čehož důsledkem jsou i jiné prahové hodnoty vnímání zvuku - jinými slovy, co náš civilizací již tak otupělý sluch snese bez úhony, je pro psí sluch pohroma. Prahová úroveň akustického efektu, který my vyhodnotíme jako nepříjemný, je pro psa posazena daleko níže. Pokud například na psa promluvíte šeptem, pes to vnímá stejně zřetelně jako vy hlasitou řeč. Psí sluch je schopen velmi dobře rozlišit velmi nízké úrovně zvuku podobné hlasitosti z různých směrů, je schopen dokonce odfiltrovat určité vysoké úrovně, ale není stavěn na absorpci razantních zvukových efektů z bezprostřední blízkosti, ty jej mohou v extrémním případě velmi snadno poškodit.

Z toho plyne první rada, a tou je prevence. Snažte se důsledně vyhýbat místům, kde je i minimální pravděpodobnost toho, že vám někdo hodí petardu přímo pod nohy nebo si bude bouchat metr od vašeho psa. Jediná detonace v bezprostřední blízkosti může mít pro psa tristní následky - kromě trvalého poškození sluchu především psychický šok, protože ohlušující rána jej prostorově zcela dezorientuje. Výsledkem je pak vyděšený pes pádící zcela náhodným směrem, stávající se snadným cílem prvního projíždějícího auta...

Moje druhá rada - nikdy, opakuji NIKDY nepoužívejte ke „zklidnění psa“ hojně doporučovaná sedativa! Psí organismus obecně snáší látky používané v sedativech velmi špatně, je na ně vysoce citlivý a můžete mu lehce způsobit i doživotní následky. To se týká ve stejné míře humánních i veterinárních preparátů - mnohokrát jsem toto téma již na PSÍCH STRÁNKÁCH FALCO probíral.

To správné řešení je jiné. Pro některé z vás bude již bohužel pozdě, protože jste vhodnou dobu dávno propásli, ale věřím, že naprostá většina šanci ještě do budoucna má. Základním stavebním kamenem je totiž opět psychika psa a smečkový princip. Jinými slovy, každý pes, který musí řešit problém, se dostává do menší nebo větší psychické zátěže, záleží na konkrétním problému a konkrétním psu. Ale na řešení problémů je tu vždy vůdce smečky (také to je jeden z důvodů, proč každý pes milerád tuto funkci přenechá někomu jinému), a tím by měl vždy být majitel. Pokud mu jeho pes věří, nechá hromadu věcí jen tak plynout kolem sebe. A do toho patří i nezvyklé světelné a akustické efekty. Jeho „vůdce smečky“ si jich nevšímá, nekomentuje je, proto není zapotřebí se jimi zabývat, lze je filtrovat. Moji psi přesně tak fungovali a fungují (a tím se opravdu nechci chlubit, jen to dávám jako příklad) - ani jeden z nich nikdy nebyl cvičen na lovecké zkoušky, ale ani jeden z nich neměl kdykoliv problém s petardami a Silvestrem. Nikdy jsem je „netrénoval“, a přesto reagovali a reagují na rány i světla všichni stejně lhostejně - někdy až submisivní, flegmatický zlatý retrívr Dino, divoká, bystrá a temperamentní lajka Shadow i pyrenejský pastevec a obranář Gardien. A nejsou zdaleka jediní - lidskopsí smečky, které skutečně fungují a psi jsou v nich odmala, nemají problém. Problémy mají psi s hysterickými nebo nekomunikujícími majiteli a také psi, chovaní v kotci na zahradě, s minimálním sociálním kontaktem.

Proto vychovávejte svoje psy odmala v těsném soužití s vámi, v prostředí reálně komunikující smečky. Tisíckrát se vám to v životě vrátí, toto je skutečně alfa a omega výchovy psa. A až budete trávit se svým psem silvestrovský svátek, pak s ním buďte v přímém kontaktu. Nenechte svého psa samotného „řešit problém“, a už vůbec ne někde na zahradě v boudě nebo kotci. Mějte ho u sebe, tam kde je zvyklý (neschovávejte se do koupelny), chovejte se zcela přirozeně a přirozeně s ním i mluvte - žádné chlácholení, tím ho jen utvrdíte v tom, že se něco děje. Naopak, neděje se vůbec nic zvláštního, natož nebezpečného. Tak bude váš pes tolerovat i jevy, které mu z principu nemohou být příjemné. Pokud fungujete jako smečka, tak nebude řešit to, co nepovažujete za nutné řešit ani vy.

A uvědomte si prosím, že kromě možného fyzického poškození sluchu jde především o poškození psí psychiky (často dlouhodobé nebo při jeho ignoraci až nevratné). Každá špatná zkušenost se zapíše hluboko do psí paměti a kdykoli v budoucnu může za stejných nebo i jen podobných okolností sepnout panické nebo agresivní chování. Jinými slovy - jednou jedinkrát nezvládnutá situace může mít devastující vliv na celý zbytek života vás i vašeho psa...

  Copyright © Viktor Dostál - PSÍ ŠKOLA FALCO  

... bych se s vámi chtěl podělit o jeden dárek. Psí dárek, který mi věnovala jedna dnes už dospělá psí slečna plemene anatolský pastevecký pes, se kterou jsme se viděli naposledy před čtyřmi lety...

• Ta úžasná psí paměť...

...  a pokud máte ve svém okolí někoho, komu by můj (před)vánoční článek mohl pomoci v „psím rozhodnutí“, předejte mu prosím včas tento odkaz - děkuji, pomůžete tím člověku i pejskovi...

• (Před)vánoční speciál: „Pes pod stromeček?“

... píši hlavně proto, že jsem se už vícekrát setkal s tím, že především psí prvomajitelé bývají jednou přirozenou fází psího života zaskočeni a často pak „vlastnost“ mylně považují za „chybu“...

• Naši pejskové také stárnou...

... když budete už potisící přecházet dopravní komunikaci - ulici, silnici, křižovatku nebo cokoli podobného, nezapomněli...

Prosím - občas si na tento můj článek vzpomeňte, řadě z vás i vašim pejskům může zachránit zdraví nebo život.

• Ulice, silnice, křižovatky...

... o tom, že jenom člověk s nějakou psychickou poruchou nebo člověk absolutně neschopný jej vychovat zavírá a posílá svého psa do klece...

• Láska zavřená v kleci

... u koho hledáte se svým pejskem pomoc, končí na úrovni „štěká, vrčí a startuje, my si s tím neumíme poradit, takže jde jednoznačně o agresivního dominanta“, pak je to obrovský průšvih...

• Kdy cvičák ano a kdy určitě ne...

... říká, že lidem kolem sebe do hlavy nevidíte a právě proto musíte vždy očekávat i tu nejméně pravděpodobnou variantu jejich rozhodnutí. Rozhodnutí, které udělají v nejbližším okamžiku a které nemůžete absolutně předvídat...

• Pejskařské reflexy

... převážně malých psích plemen toho bylo zveřejněno již dost a stále se nic nezměnilo k lepšímu. Ve stínu tohoto hojně propíraného tématu se ale skrývá jev, který zatím nikdo neřeší, protože asi není tak mediálně atraktivní...

• Pastevecké množení

... lidského problému chování je zapotřebí se zaměřit přímo na příčinu i u problému psího, nikoli se snažit maskovat či jen mírnit jeho důsledky...

• Hlavolamy slabosti

... že každé psí plemeno potřebuje správný přístup, jsem za ty roky napsal už strašně moc. A protože je to stále aktuální a stále je nutné to lidem připomínat, napíši a ukážu vám něco k tomuto tématu i dnes...

„Já jsem si myslela, že když jsme opravdu na té samotě, tak tam nám tramvaj nepojede, autobus taky ne a že tohle všechno není potřeba - že ten pes to nemusí znát. Tak tady jsem se z toho rychle vyléčila, jak je to důležitý, aby znal zvuky a všechny ty podněty - aby se ničeho nebál... no, tak to jsem tady prozřela...“

• Pastevec - všechno je úplně jinak...

... můj milovaný Šedýsku, do konce mých dnů ve mně a se mnou... nikdy na Tebe nezapomenu...

*  29. 8. 2001
†  7. 10. 2011

... osmé narozeniny a já se s ním už minulý víkend znovu vydal na naše magické místo, abychom spolu něco natočili. A pokusili se tímto způsobem předat některým z vás naše malé poselství...

• Čistý svět

... je jako celek opět fiktivní...
... přesto se v ní někteří mohou najít...
... a jaký si kdo dosadíte konec, záleží výhradně na vás samých...

Některé věci musí být člověku sděleny drsně, aby je pochopil.

• Nero